Časté otázky o M. Osgood-Schlatter
M. Osgood-Schlatter (Osgood-Schlatterova choroba) je růstové onemocnění kolene, které postihuje hlavně aktivně sportující děti a dospívající (dívky ve věku 8–14 let, chlapce ve věku 10–15 let). Projevuje se bolestí, otokem a později bouli pod kolenem v místě úponu čéškového vazu na holenní kost. Prognóza je dobrá a většinou postačí konzervativní léčba. Níže najdete odpovědi na nejčastější otázky rodičů, hráčů i odborníků. Všechny vycházejí z obsahu tohoto webu.
Co je M. Osgood-Schlatter
Co je Osgood-Schlatterova choroba (M. Osgood-Schlatter)?
M. Osgood-Schlatter (Morbus Osgood-Schlatter, česky též Osgood-Schlatterova choroba nebo nemoc) je růstové onemocnění, které se projevuje bolestí v oblasti úponu čéškového vazu na holenní kosti (tuberositas tibiae). Během růstu je v tomto místě kostně nezralá růstová chrupavka, která může být opakovanými kontrakcemi předního stehenního svalu poškozena. V odborné literatuře se zkracuje MOS, anglicky se používá název Osgood-Schlatter disease. Více na stránce Pro rodiče a hráče.
Koho M. Osgood-Schlatter nejčastěji postihuje?
Především aktivně sportující děti a dospívající: dívky ve věku 8–14 let a chlapce ve věku 10–15 let. Chlapci jsou postiženi mnohem častěji než dívky. Vysoký výskyt je ve sportech se sprinty, výskoky a změnami směru, například ve fotbale, basketbale a volejbale. Přibližně ve 20–30 % případů jsou postiženy obě končetiny.
Jak často se M. Osgood-Schlatter vyskytuje?
Přesná frekvence není zcela jasná a v jednotlivých studiích se liší. Brazilská studie s 956 adolescenty zjistila výskyt 13 % u sportujících a 6,7 % u sportovně neaktivních jedinců, finská studie uvádí 21 % u pohybově aktivních oproti 4,5 % u neaktivních. Jiná studie u 238 chlapců (476 kolenních kloubů) prokázala MOS pouze u 2,1 % kolenních kloubů. Podrobnosti jsou v kapitole Epidemiologie na stránce Pro odborníky.
Co způsobuje M. Osgood-Schlatter?
Přesná příčina nebyla dostatečně prokázána, uvádí se kombinace více rizikových faktorů. Patří k nim svalové zkrácení předního stehenního svalu (nejčastěji zmiňovaný faktor), odchylky v postavení dolních končetin, zvýšený body mass index a vysoké procento tělesného tuku, omezený rozsah pohybu v hlezenním kloubu a nepoměr svalové síly mezi natahovači a ohýbači kolene. Odborně se uvažuje o traumatické a cirkulační teorii vzniku. Více v části Příčina.
Má na vznik M. Osgood-Schlatter vliv roční období a vitamin D?
Někteří autoři sledovali nástup prvních příznaků v závislosti na ročním období. Podle jedné studie se příznaky nejčastěji objevovaly v zimě (53,6 %), a proto se na vzniku podle nich podílí také trénink při teplotách pod nulou a nedostatek vitaminu D v období kratších dnů. V zimě se doporučuje dostatečně teplé tréninkové oblečení (například termoprádlo) a potraviny s vitaminem D: mléko a mléčné výrobky, mořské ryby (losos, tuňák, makrela), vejce nebo hovězí játra, případně potravinové doplňky. Jde o závěry některých autorů.
Jaká je prognóza M. Osgood-Schlatter?
Prognóza je dobrá a většinou postačí konzervativní léčba. Operace je nutná jen ve velmi výjimečných případech (podle odborné literatury přibližně u 5–12 % pacientů). Při včasném zahájení léčby může léčba trvat 3 až 4 týdny, jinak se příznaky mohou střídavě objevovat 12–18 měsíců před kompletním dokončením kostní zralosti.
Příznaky a diagnostika
Jak M. Osgood-Schlatter poznám?
Typické jsou bolest v přední části kolene, otok v této oblasti a v pozdějších fázích postupně se zvětšující boule pod kolenem. Bolest se nejdříve objevuje na konci nebo po skončení pohybové aktivity, později i během ní a v pozdějších stádiích může aktivitě i předcházet. Častá je bolest při tlaku na postižené místo, například při kleku. Diagnózu ale musí potvrdit lékař.
Kdy s bolestí kolene k lékaři?
Vyšetření u lékaře je vhodné zvážit vždy při akutní bolesti kolene a při dlouhodobé bolesti odpovídající stupni 2–3 klasifikace bolesti. Lékař odliší jiná poranění kolene, potvrdí diagnózu a určí její fázi. Podle toho pak přicházejí v úvahu tři varianty úpravy sportovní aktivity: klidový režim, modifikovaný trénink a návrat k tréninku. Více v části Vyšetření u lékaře.
Jaké jsou stupně bolesti u M. Osgood-Schlatter?
Stupeň 1: bolest se objevuje jen na konci aktivity a s jejím skončením postupně odeznívá. Stupeň 2: bolest je přítomna na začátku aktivity a v jejím průběhu ustupuje. Stupeň 3: příznaky se objevují během celé aktivity a odezní až po jejím skončení, což může ohrozit prognózu. Odborná literatura navíc za těžší stupeň považuje výskyt příznaků i při každodenních činnostech. Přehled je v části Klasifikace bolesti.
Jak lékař M. Osgood-Schlatter diagnostikuje?
Diagnózu lze často stanovit jen na základě klinického vyšetření. Lékař zjišťuje anamnézu (jaký sport a s jakou zátěží dítě provozuje, kdy bolest začala), sleduje otok a prominenci v oblasti tuberositas tibiae a při pohmatu bolestivost. Pasivní pohyb v kolenním kloubu není omezen a není přítomen výpotek. Pro upřesnění a vyloučení jiných onemocnění se využívají zobrazovací metody.
Jaké zobrazovací metody se používají a v čem se liší?
Nejdostupnější je rentgen, který umožňuje vyloučit zlomeninu nebo tumor, ale nezobrazí dobře měkké tkáně a kvůli záření omezuje časté kontroly. Ultrazvuk zobrazí změny měkkých tkání i kostěných struktur, například rozšíření neosifikované části tuberosity, zesílení úponu čéškového vazu nebo zánět infrapatelární bursy. Magnetická rezonance odhalí počáteční i postupující změny, ale kvůli finanční a časové náročnosti se běžně nepoužívá. Více v kapitole Diagnostické metody.
Se kterými onemocněními se M. Osgood-Schlatter zaměňuje?
Bolest v přední části kolene je podobná řadě dalších onemocnění, z nichž některá mohou být život ohrožující, proto je nutné je vyloučit. V diferenciální diagnostice se zvažuje například M. Sinding-Larsen-Johansson, Fat pad syndrom (Hoffova nemoc), avulzní fraktura tuberositas tibiae, osteochondritis dissecans nebo tendinitis patellae.
Jaká další růstová onemocnění způsobují bolest?
Mezi další typická růstová onemocnění patří M. Sinding-Larsen-Johansson, při kterém dochází k poškození čéškového vazu a chrupavky na spodním pólu čéšky, a M. Haglund-Sever, při kterém je poškozena růstová chrupavka v oblasti patní kosti a projevuje se bolestmi pat.
Léčba, režim a cvičení
Jak se M. Osgood-Schlatter léčí?
Upřednostňuje se konzervativní léčba, která je úspěšná přibližně u 90 % pacientů. Podle závažnosti zahrnuje klidový režim, modifikovaný trénink, návrat k tréninku podle testu sunutí u zdi a fyzioterapii s cvičením. Jedinci s mírnými příznaky mohou s režimovými opatřeními pokračovat ve sportu, při těžším průběhu je nutné pohybovou aktivitu omezit.
Co obnáší klidový režim?
Klidový režim se nastavuje dočasně při pokročilejší fázi a skládá se z ledování, rollování svalových partií (zejména předního stehenního svalu), myofasciální masáže, Priessnitzova zábalu a případně kinesio tapu. Z fyzikální terapie cílené na bolestivé místo pod kolenem se na předpis lékaře využívá magnetoterapie a vysokovýkonný laser. Více v části Klidový režim.
Jak správně ledovat koleno?
Ledování je vhodné ihned po skončení sportovní aktivity. Led se přikládá 15–20 minut vždy přes látku nebo ručník, aby nedošlo k poškození kůže.
Jak se dělá Priessnitzův zábal kolene?
Koleno se namaže protizánětlivou mastí na přírodní bázi. Na noc se rovnoměrně rozetřená vrstva masti přikryje igelitem a obváže obvazem.
Jak se provádí myofasciální masáž předního stehenního svalu?
Masáž ideálně po zaškolení provádějí každý den rodiče. Dítě leží tak, že ošetřovaná končetina visí přes okraj lehátka a druhou si přitáhne k břichu. Rodič nanese trochu masážního oleje, přiloží kořen dlaně na začátek předního stehenního svalu a za kolmého tlaku sjede dlaněmi až ke kolenu. Od kolene se nahoru nemasíruje, dlaně se vrátí na začátek svalu a hmat se opakuje po dobu 2 minut denně. Popis je také v části Myofasciální uvolnění.
Musí dítě s M. Osgood-Schlatter přestat sportovat?
Ne vždy. M. Osgood-Schlatter má tzv. self-limiting charakter, tedy aktivita hráče je limitována jeho vnímanou bolestí, a proto se trénink může upravit a nemusí být týdny v úplném klidu. Po odeznění akutních bolestí může hráč dělat vše, co mu bolest nevyvolává. Vynechat je třeba zejména skoky, rychlé změny směru, možný kontakt s protihráčem a prudké natažení kolene. Vhodná je cyklistika, plavání nebo běh v bazénu s plovací vestou.
Jak vypadá modifikovaný týdenní tréninkový plán?
Příklad z webu: v pondělí, ve středu a v pátek tréninková rutina bez bolestivých aktivit (ve fotbale například rozcvička, běžecká koordinace, vedení míče, krátké přihrávky, volný klus) doplněná rollem, ledem a zábalem; v úterý roll, doporučená cvičení a plavání (kraul); ve čtvrtek roll, cvičení a rotoped (3×15 minut se zátěží); v sobotu roll a cvičení; v neděli volno. Více v části Modifikovaný trénink.
Pomáhá podkolenní páska nebo kinesio tape?
Při návratu ke sportu s mírnými příznaky lze použít podkolenní pásku nebo tejp. Samy o sobě nemění biomechaniku kolene, pouze pomáhají potlačit přítomné příznaky. Kinesio tape by měl aplikovat odborně proškolený terapeut.
Jaká cvičení se při M. Osgood-Schlatter doporučují?
Fyzioterapie a cvičení hrají důležitou roli v léčbě i v prevenci. Doporučují se rollování svalových partií (záda, zadní a přední stehenní svaly, lýtka), stabilizační cvičení, protažení předního stehenního a lýtkového svalu (každé minimálně 30 sekund), posilování zadních a předních stehenních svalů a zvýšení rozsahu pohybu v kotníku. Popis jednotlivých cviků je v části Cvičebna.
Dají se cviky stáhnout a vytisknout?
Ano. Na stránce Pro rodiče a hráče je ke stažení PDF plakátek s cviky (přibližně 0,3 MB), který si můžete vytisknout. Stáhnout plakátek (PDF).
Co je tréninková rutina?
Sestava režimových opatření, která je vhodné dodržovat při snesitelné bolesti během tréninkového cyklu: zarollování svalových partií, posilovací a stabilizační cvičení, zahřátí na rotopedu, sportovní aktivita, zaledování po tréninku, myofasciální masáž nebo roll a Priessnitzův zábal.
Pro odborníky
Jaké teorie vzniku M. Osgood-Schlatter existují?
Za nejpravděpodobnější se považují teorie traumatická a cirkulační. Podle traumatické teorie opakované kontrakce extenzorového aparátu způsobují mikroavulze v místě úponu lig. patellae na neosifikované tuberositas tibiae, což může vést k fragmentaci sekundárního osifikačního centra a případně ke vzniku ossiculu. Podle cirkulační teorie může zrychlený růst narušit krevní zásobení apofýzy a vrůst novotvořených cév do vazu může být původcem bolesti. Více v kapitole Etiologie.
Jak se klasifikuje rentgenový nález podle Hanady?
Hanada et al. rozlišuje tři stupně závažnosti: stupeň I zahrnuje zjevné změny povrchu a nepatrné vyvýšení tuberositas tibiae, u stupně II je tuberositas tibiae radiolucentní a stupeň III je charakteristický fragmentací tuberositas tibiae nebo přítomností ossiculu.
Které rizikové faktory jsou modifikovatelné?
Nemodifikovatelné jsou pohlaví, věk, tělesná konstituce, fáze růstu nebo dříve prodělaná zranění. Modifikovatelné jsou především tréninkové programy, které lze lépe vyvážit a ovlivnit tak míru opakovaného namáhání m. quadriceps femoris, hamstringů a m. triceps surae. Více v kapitole Rizikové faktory.
Jak vypadá fyzioterapie u M. Osgood-Schlatter?
V akutní fázi je cílem omezit bolest a snížit otoky (bandážování, ledování, kinesio tape, Priessnitzovy obklady, magnetoterapie). Dále se protahují měkké tkáně, zlepšuje jejich posunlivost v okolí kolene a relaxuje m. quadriceps femoris (měkké techniky, mobilizace pately, foam roll, myofasciální uvolnění). Zařazuje se také cvičení na zlepšení svalové aktivace m. vastus medialis a propriocepce. Intenzivní strečink na začátku léčby je diskutován: Ross a Villard doporučují nízkou intenzitu, Stricklandová strečink dovoluje až při příznivém výsledku testu sunutí u zdi. Více v kapitole Konzervativní léčba.
Jsou vhodné léky, ortéza nebo sádra?
Do zmírnění příznaků se doporučují nesteroidní protizánětlivé léky, o jejich užití ale rozhoduje lékař. Několikatýdenní imobilizace ortézou nebo sádrou se dříve zmiňovala často, dnes ji současní autoři příliš nedoporučují, protože může způsobit svalovou atrofii a flekční kontrakturu kolene. Novější studie navrhují znehybnit koleno jen u těžších případů a pouze na několik dní do odeznění příznaků, poté je třeba zahájit fyzioterapii.
Kdy je nutná operace?
Chirurgická intervence je podle některých autorů potřebná v případech, kdy neinvazivní léčba není účinná, tedy přibližně u 5–12 % pacientů. Důvodem bývá přetrvávající bolest na přední straně kolene a nemožnost si na koleno kleknout, případně diskomfort při pohybové aktivitě způsobený kostní prominencí nebo malým ossiculem. Zákrok se provádí až v dospělosti po plném dozrání skeletu. Více v kapitole Chirurgická léčba.
O webu
Kdo web vytvořil a k čemu slouží?
Autorem a provozovatelem webu je Pavel Filip. Web vznikl v rámci závěrečné diplomové práce ve studijním oboru Systémová integrace procesů ve zdravotnictví na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Má edukativní účel. Datum publikování a poslední aktualizace najdete na úvodní stránce.
Odkud jsou informace na webu?
Z odborné literatury vyhledané v databázích PubMed, Web of Science a Scopus. Vyhledávání nalezlo 677 studií a po aplikaci kritérií jich bylo do přehledu zařazeno 37. Kritéria zahrnovala český nebo anglický jazyk, publikace z let 2000–2022, aktivně sportující probandy ve věku 10–18 let a dostupný plný text; vyloučeny byly například kazuistiky. Postup i seznam zdrojů jsou ve Zdrojovně.
Nahrazuje web návštěvu lékaře?
Ne. Informace na webu nenahrazují lékařskou pomoc a mají obecnou povahu, mohou ale ve spolupráci s lékařem či terapeutem přispět ke zlepšení zdravotního stavu. Postupy a příklady byly sestaveny s nejlepším vědomím autora a z jejich praktického uplatnění nevyplývají pro autora žádné právní důsledky. Při akutní nebo dlouhodobé bolesti kolene zvažte vyšetření u lékaře.
Jak mohu položit dotaz?
Dotaz k diagnóze M. Osgood-Schlatter nebo k bolestem kolene u aktivně sportujících dětí můžete poslat e-mailem na info@osgood-schlatter.cz. Více na stránce Poradna.
Mohu obsah webu odkazovat nebo kopírovat?
Na web můžete odkazovat, materiály z něj ale kopírovat nesmíte. Web je bezplatně veřejně přístupný a řídí se podmínkami používání. Práva k obsahu včetně textů a grafiky náleží provozovateli.
Nenašli jste odpověď? Napište nám do poradny a odpovíme vám.
info@osgood-schlatter.cz